S domorodcem pěšky

Melancholia, všudypřítomná nejistota a nevědomost

melancholia

Ztráta základní víry v to, jak funguje svět a nevědomost o tom, co se to vlastně děje, nás vrhá do hluboké všudypřítomné nejistoty, která je s námi na každém kroku.  Je to pocit, že něco není v pořádku, že se něco nedobrého stane, že to visí ve vzduchu. Je to zvláštní nejistá atmosféra, asi taková …

Melancholia, všudypřítomná nejistota a nevědomost Pokračovat ve čtení »

Dát krajině něco ze sebe

Sněží ve skalách

Krajina tu není pro nás, ale přesto nám bezděčně a neuvěřitelně pomáhá. Celý týden byl ve znamení nařízeného uzavření v obci, kde bydlíme a stresů z nátlaku do povinného testování. Město je tiché, prázdné ulice. Lidé rychle projdou, nikdo se nezastaví. Atmosféra je snad horší, než za totalitního režimu (vyvolává to nepěkné vzpomínky), až to děsí. …

Dát krajině něco ze sebe Pokračovat ve čtení »

Nahlédnutí do jesenické zimy a lidských strachů

Jeseníky v zimě

Noc, to je něha. Den, to je rozum. Zima, to je spánek. Noc to je milování. Léto, to je chiméra. Podzim, to je píseň. Pavel Zajíček: Životy? Nebo bludné kruhy? Jeseníky v zimě. Svět slunce a třpytivých mrazivých odlesků nebo také krásy bílé mlhy a z ní vykukujících, námrazou obalených stromků, divoká fujavice i tichý poklid nadýchané sněhové peřiny. Dole v …

Nahlédnutí do jesenické zimy a lidských strachů Pokračovat ve čtení »

Krajina břidlice – Zálužné

Krajina břidlice

Krajina břidlice. Šedá vrstevnatá břidlice z podzemí dokázala ovlivnit celý tento kraj. Osudy lidí, tvářnost přírody i sídel. Na nějakou dobu jakoby pozapomenutá, ale ….. Krajinu břidlice jsem již několikrát navštívila. Poprvé to bylo pracovně, když se jednalo o vzniku Geoparku Jeseníky. Tenkrát jsme mohli vidět čerstvě otevřené imaginárium břidlice a první břidlicové stezky. Už tehdy mě …

Krajina břidlice – Zálužné Pokračovat ve čtení »

Jeden kopec a přirozený způsob poznávání světa

Jesenický domorodec

Jak dobře znám, když jsme zavaleni povinnostmi tak, že už nemáme sílu na nic jiného. Sedíme doma a poznávání světa je nám vzdálené, asi jako vesmír. A přece jsme poutníci vesmírem a naší lodí je samotná Země. Kolik těch vesmírů ale je, třeba jenom tady na Zemi? Miliony malých světů, miliony obyčejných životů, miliony příběhů, …

Jeden kopec a přirozený způsob poznávání světa Pokračovat ve čtení »

Jak jít Hobití stezkou za východem slunce

Za východem slunce

Jak jistě víte, Hobiti nejraději chodí v noci a proto mi snad náš noční pochod za východem slunce na hřebeny Jeseníků, asocioval právě je. A nejenom to. Vzpomněla jsem si, bůhví proč, na konkrétní úryvek knihy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů – Společenstvo prstenu. Na ten, jak se Frodo vydal po marném čekání na Gandalfa do Roklinky, aby …

Jak jít Hobití stezkou za východem slunce Pokračovat ve čtení »

Cesta do středu Země aneb Poštovní štola

Poštovní štola

Cesta do středu Země. Kdo by neznal tento román Julesa Verna. Autor v něm líčí cestu přírodovědce a profesora mineralogie Otty Lidenbrocka, jeho synovce Axela a jejich islandského průvodce Hanse Bjelkeho do středu Země (což je místo v hloubce asi 6 378 kilometrů pod povrchem naší planety).  Neměli jsme sice takové štěstí, abychom objevili zašifrovaný dokument starého islandského alchymisty jako hrdina románu, podle kterého bychom …

Cesta do středu Země aneb Poštovní štola Pokračovat ve čtení »

Buďte tam, kde je vám nejlépe. Na horách!

V horách

Na horách. Ta pravá turistická komunita a její příbuzné odnože, to je docela zajímavý společenský fenomén. Je to vlastně taková velká rodina, i když se třeba vůbec neznáte. Znáte to ne, když se na horách bavíte s úplně cizími lidmi? Rozumíte si, že? A turistika? Ta vás jednou dostane, nadchne a už nepustí. Je v …

Buďte tam, kde je vám nejlépe. Na horách! Pokračovat ve čtení »

Den blbec a cesta na Loupežník

Na Františkově chatě

Den blbec. Je pátek, kodrcám se městem a táhnu velkou krabici. Není mi dobře, ale dárek se musí dostat tam, kam patří. K vnoučkovi. Těším se na ty oči, až dárek rozbalí. A taky že jo. Je nadšen a já mám radost. Pak odcházím a na schodech zhasne světlo. V té tmě mám dojem, že …

Den blbec a cesta na Loupežník Pokračovat ve čtení »

Když hory mlčí, je čas na domorodé stezky

Domorodé stezky

Když je klid v horách, to je pro pravé horaly ten nejlepší čas, obout boty, hodit bágl na záda a vydat se na domorodé stezky. Když jen vítr v horách vypráví svou píseň stromům, tráva tiše ševelí a po nebi se honí mraky. Co jsou domorodé stezky Domorodé stezky jsou mou myšlenkou a mým know-how, kterému …

Když hory mlčí, je čas na domorodé stezky Pokračovat ve čtení »

); ga('set', 'forceSSL', true); ga('send', 'pageview');