Kus krásy za rohem

Kus krásy za rohem

Kus krásy za rohem může objevit, a nebojím se to s určitostí tvrdit, každý z nás.

Sledovala jsem letošní velkou úrodu facebookových příspěvků z nejrůznějších turistických i nomádských destinací. Slovo destinace znamená cíl cesty, směrování, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu.

Ze slov destinace cestovního ruchu mám husí kůži

Destinace cestovního ruchu, a to jsme u jádra věci,  je místem s velkou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká koncentrace lidí.

Ze slov destinace cestovního ruchu mám proto husí kůži. Pokud čtete můj blog, asi chápete proč.

A jak je to v současné době s oblíbeným nomáděním, si můžete přečíst ve opět skvělém článku Rolanda Vojkovského “Prečo som na slovenskej dedine šťastnejší ako v Thajsku“. Dočtete se v něm, že tolik populární práce spojená s cestováním po všech čertech není až tak idylická, jak se mnohdy píše.

Umíme vidět kus krásy za rohem?

Často jdu ven jenom tak “za roh” a nemám vůbec žádný plán. Tedy vím alespoň, kterým směrem asi půjdu, ale často se i o směru rozhoduji až po cestě. Prostě nechám intuici rozhodnout za mě. Cítím, že mě to někam táhne, i když jsem původně měla v mysli úplně jiné místo.

Tak tomu bylo i za nedávného deštivého dne. Pršelo dost a tak jsem si řekla, že nejlépe mi bude v lese, kde budu přece jenom před deštěm trochu chráněná. Namířila jsem si to ke skalám.

Cestou necestou
Cestou necestou

Když prší, toulám se ráda lesem jenom tak.

Nikdo nikde, houby rostou, skály jsou ještě pořád krásné, tráva zlátne a mokré tmavě zelené listy se jen jen lesknou. Vyberu si nějakou cestu, kudy chodí zvěř a jdu. Protože zvěř chodí jinak, než lidé, často se dostanu do míst, kde se nedá projít. Často taky nevím, kde zrovna jsem, protože chodník úplně zmizí, ale nevadí, brzy narazím na další.

No a po těch cestách necestách, které mám kousek od domu, a které máme úplně kousek od domu úplně všichni, nacházím tu krásu.

Otevře se výhled
Otevře se výhled

Kus krásy za rohem. Šedá skála porostlá mechem a střapatou travou. Pár již podzimně zbarvených listů v tmavé zeleni buků. Cáry bílých mraků na protějším kopci. Kapky studené vody za krkem. Hustý mladý les, kterým se nedá projít. Nenápadný zbytek zdiva, kde kdysi stával dům, jehož umístění prozrazuje již jen stará třešeň.

Trs zlátnoucí trávy
Trs zlátnoucí trávy

Cesta jde pořád dál a dál

Cesta jde pořád dál a dál

kupředu, dál od mých vrat.

Daleko už mi utekla

a musím za ní pospíchat.

Společenstvo prstenu, Tolkien

Cesta se vine
Cesta se vine

Tak jako Bilbo otevřete dveře, vstupte na cestu a nechte se jí vést. Nezapomeňte se dobře dívat kolem sebe a uvidíte kus krásy za rohem i tam u vás.

Kus krásy za rohem se dá najít kdekoli, i ve městě. Když jedu někam do města, vždycky se vydávám po městských chodníčkách. Objevuji zkratky, pěšiny kolem řeky, krásné domy, kus zachovalé fasády. Samostatnou kapitolou jsou industriální zbytky starých areálů továren nebo opuštěný dům v zarostlé zahradě. Ano i tady je krása, když se umíte dívat.

Zátiší s buňkami a lžícemi
Zátiší s buňkami a lžícemi

V Ústí nad Orlicí jsem takto například objevila kousek od místa, kde jsem bydlela, krásně zachovalé gymnázium z roku 1914, které jsem musela obdivovat. A to hlavně pro péči, která byla budově věnována, a která na ní byla vidět. Budova totiž byla zachována včetně všech zajímavých okrasných a přitom funkčních prvků, např. zakončení okapových rour a také zajímavých stromů v zahradě. Teď je škola součástí turistického okruhu, ale tenkrát jsem ji objevila úplně náhodou a utkvěla mi v paměti.

Ale vraťme se do hor.

Drápete se mlhou do kopce po chodníčku, který se místy ztrácí. Říkáte si: “Kde to vlastně jsem?” Máte jakési přibližné povědomí, ale přesně to nevíte. A to je ono. Najednou se otočíte a kouknete zpět do údolí, kterým jste právě vystoupali a jste odměněni. Pohledem. Pohledem na krásu, která leží pod vámi.

Co leží pod námi
Co leží pod námi

Z hledání krás kolem Vrbna, kde to nejlépe znám, jsem sepsala e-book 5 cest okolím Vrbna pod Pradědem aneb s jesenickým domorodcem podhůřím Jeseníků. Můžete tak nahlednout do míst, kde pobývám nejčastěji. Pokud se vám koncept krásy za rohem zamlouvá, můžete se o ebooku dozvědět více ZDE >>>

e-booky o Jeseníkách

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? ? DEJTE MU LIKE A SDÍLEJTE HO SE SVÝMI PŘÁTELI NA FACEBOOKU ?

MŮŽETE JIM O TOM TAKÉ NAPSAT DO KOMENTÁŘE

Facebook Comments

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.